Pavlin příběh

Celý dospělácký život jsem se pokoušela udržet svou váhu v jakési pro mě přijatelné „normě“. Jednou to šlo líp, pak zase vůbec… Po mateřské dovolené jsem nastoupila do zaměstnání, které bylo sedavé a kila šla nahoru rychleji než předtím. Za rok 9 kg – hrůza! A byla jsem ve fázi, že to nešlo nastartovat, až jsem dostala doporučení na paní Nikol Hofmannovou a už po prvních dvou schůzkách jsem věděla, že jsem na dobré cestě. Netrpěla jsem hlady, naopak jsem vlastně začala víc a pravidelněji jíst, až tak jsem se neomezovala a jím vše co mám ráda… jen dodržovala pár pravidel, které když jednou za čas poruším nic strašného se neděje, jen se k nim zase musím vrátit. Moje tělo je přijalo za své… neberu to jako něco dočasného (že se na chvilku omezím a konečně zhubnu) stalo se to součástí mých zvyků, životosprávy. Cítím se fajn a jsem ráda, že jsem se donutila se sebou něco dělat.